12.den - film s nejoblíbenějším hercem: Moulin Rouge

 

Možná bych to mohla zařadit i do filmu s nejoblíbenější herečkou :D. V tomhle filmu se sešla Nicole Kidman a Ewan McGregor, oba jsou mí nejoblíbenější :)

Tentokrát píši recenzi na začátku. Hudba ve filmu mě naprosto dostala i příběh ovšem zfilmování trochu pokulhává. Podle mě je tam zbytečně moc efektů. Je to film, na který se dívám vždy přes Vánoce, nevím proč :D Smutnější než Titanic. 

Ewan je na hranici s Leonardem DiCapriem, ale stejně tuhle bitvu vyhrál on. Stále mlád, jak říkám. Narozdíl od Leonarda pořád vypadá dobře :D Tohle není pěkné, ja vím. Ale Leo si to u mě pokazil výkonem ve film Vlk z Wall Street, kde působil naprosto charistmaticky, ovšem tak uřvaného jseem ho ještě neviděla. Ewan McGregor bude má láska do konce život a filmu dávám 3 hvězdičky.

Muži chladnou, jak půvaby vadnou a léta začnou přibývat. Ať je broušený tak či onak, diamant nic nepřekoná, diamant je náš nejlepší kamarád... Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho dne, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší, kde bohatí i chudí chodili za mladým a krásným podsvětím. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je...

...mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Psal se rok 1899, bylo to milostivé léto lásky. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna,abych byl její součástí. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Nebyla to, jak mi řekl otec... hříšná vesnice! ...ale bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.