Mé cestování - 1. část (Neuschwanstein, Rheinfall, Bern)

Krásnou druhou adventní neděli. Vánoce se nebezpečně blíží a já právě teď poslouchám koledy a mám zapálenou aroma lampičku s vánoční vůní.
V pátek jsem se vrátila z okružní cesty po německy mluvícíh zemích + Francii a jak jsem slíbila v minulém článku, své zážitky sepíši.
Bude to asi článek delšího rázu, tak se pohodlně usaďte, vezměte si kávičku nebo něco dobrého na zub a pusťte se do čtení :)

 

Všechno to začalo 21:15 v neděli, kdy jsme měli sraz před školou. S třítunovým kufrem jsem mrzla a čekala, až někdo otevře dveře. Pak nastal problém číslo jedna: Nebylo místo a já si místo se spolužákem musela sednout s naprosto příšerným klukem! Prvně jsem si říkala, jak to bude všechno fajn, ale už za hodinu jsem se modlila ať usne. Jeho první otázka byla, zda mám kluka a podobně. Ani snad nebudu zmiňovat to, jak se na mě díval při spaní nebo po mně šahal...BLE! Už nikdy více.

Čekala nás dlouhá cesta, což bylo utrpení. Jsem človíček, co chvíli neposedí a dělá mi problém vydržet 45 minut v hodině natož tak 12 hodin! Už za chvilku mě bolel zadek, za krkem, nevěděla jsem, kam se nacpat a nudila jsem se. No dobře, pustili nám Piráty z Karibiky, u kterých jsem úspěšně usla a spala a spala a spala. Budila jsem se sice průběžně, ale opravdu natvrdo jsem rozlepila oči až v Německu konkrétně v městečku Hohenschwangau v Bavorsku. Tady byl první cíl cesty - zámek Neuschwanstein.

Teď Vás zahrnu fotkami než se pustím do dalšího povídání.

Letní sídlo rodičů Ludvíka Bavorského

Podhradí

Nádherné jezero a vystupují hora, která není bohužel moc vidět

Neuschweinstein

Co se týče zámku - docela mě zklamal. Prohlídku sjme měli v německém jazyce a podotýkám - je to v Bavorsku! Bavorům totiž nejde vůbec rozumět. Takže z prohlídky nemám nic, jediné, co si vzpomínám je povídání o smrti Ludvíka. 

Zámek jako takový mě fakt zklamal. Všechno je šíleně přeplácané. Zdi jsou pomalovány obrazy, ale každý je jiný. Nábytek šíleně kýčovitý.Líbila se mi jedině umělá jeskyně.

Po prohlídce jsme se opět přemístili do autobusu a jeli se podívat na Rheinfal.

 

Byla to nádhera. Vystihli jsme zrovna dobu západu Slunce a na fotkách to můžete. Trvalo to sice chvíli,a le zážitek je to silný.

Pak už jsme se přesunuli do hlavního města Švýcarska Bernu. Měli jsme tam ubytování a dostali jsem večeři. Pokoje byly po šesti a představovalo to spíše věznici :D Kovové postele, společné sprchy, záchody, kovové dveře...no prostě fuj :D Tohle bylo děsné. Na pokoji jsem byla s dvěma spolužačkami a nějakýma holkama, co se ani nepředstavily.

Šli jsme na večerní prohlídku Bernu. Překvapilo mě, že nikde nebyla ani noha, opravdu klidné město.

Odtud nemám moc fotek, jelikož byla už tma.

Budova parlamnetu

Noční Bern

Parlament